Světový fotbalisti

                                     Životopis:Tomáš Rosický

Tomáš Rosický se narodil 4.října 1980 v Praze. V současnosti patří mezi nejlepší záložníky nejen v Česku, ale i celého světa. Je to útočný typ záložníka, kterému se přezdívá „Malý Mozart“. Nyní působí v anglickém klubu Arsenal Londýn, kam přestoupil z Borussie Dortmund. Cesta do anglického velkoklubu nebyla však vůbec jednoduchá.

    Tomáš pochází z fotbalové rodiny. Jeho otec Jiří hrával po boku Andreje Kvašňáka v šedesátých letech za Spartu Praha a starší bratr Jiří se dostal dokonce do A-týmu Atlétika Madrid. V jeho službách si ovšem přivodil těžké zranění kolene, po jehož vyléčení vzal zavděk angažmá v rakouském Bregenzu, odkud se přes Spartu a Jablonec dostal do Bohemians 1905. Matka Eva vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Před odjezdem do Dortmundu a Anglie, kde se v současnosti stará o syna, pracovala na finančním úřadě pro Prahu 9.

    Po absolvování základní školy nastoupil Tomáš na střední školu výpočetní techniky a zároveň podepsal smlouvu se Spartou Praha. Dokud trénoval s letenským béčkem, mohl docházet na odpolední tréninky a školu zvládal bez větších obtíží. V šestnácti byl ovšem povolán do A-týmu, který trénoval dopoledne. Z koníčku se rázem stalo zaměstnání. Tomáš přestal chodit do školy a od třetího ročníku měl individuální studium. Po malém zaváhání (opakoval zkoušku z počítačových sítí) zdárně v devatenácti letech složil maturitní zkoušku.

    Krátce předtím si odbyl premiéru v ligovém zápase – v dubnu 1999 nastoupil proti Brnu. Od začátku udivoval fotbalovou veřejnost nevídanými tahy, přehledem a jistou rozehrávkou. Už tehdy byl schopen přejít s míčem přes tři protihráče. Trenéři mu sice občas vyčítali, že se nevrací do obrany, ale zároveň dodávali, že při své tělesné síle dosud nemá na plnohodnotný výkon v ligovém utkání.

    Kolem talentovaného mladíka se záhy vyrojili manažeři předních světových klubů, kteří správně zhodnotili Rosického potenciál pro další roky. Zástupci Bayernu Mnichov si dokonce chtěli Rosického odvést přímo po ligovém utkání se Slavií. Psal se 1. prosinec 2000 a Tomáš netušil, že za měsíc již hráčem Sparty nebude. Na stole ležely dvě nejvýhodnější nabídky – Borussia Dortmund nebo anglický Fulham. Tomáš se rozhodl pro německý klub a s přestupovou částkou 29 miliónů liber se stal nejdražším hráčem Bundesligy. V Dortmundu podepsal smlouvu do 30. června 2006. Se Spartou získal celkem tři české tituly a jako nejmladší hráč v historii českého fotbalu byl zvolen hráčem roku.

    V Dortmundu se setkal s reprezentačním spoluhráčem Janem Kollerem, kterého Tomáš zásoboval přesnými a chytrými centry a pasy za obranu. Hned v první bundesligové sezoně tato spolupráce přinesla své ovoce a Tomáš získal německý titul a také přízvisko „Malý Mozart“. Ve stejném roce si také zahrál finále Poháru UEFA, kde nakonec jeho tým podlehl nizozemskému Feyenoordu Rotterdam 2:3.

    Další sezony už pro dortmundský klub nebyly tak vydařené a postihly ho velké finanční potíže. Klub postupně rozprodal velké opory, jakými beze sporu byli Brazilci Ewerthon, Amoroso a Dede. Rosický byl s roční gáží 65 milionů korun velkou přítěží pro Dortmund. O jeho služby se začaly zajímat takové velkokluby jako jsou Real Madrid, Atletico Madrid, Tottenham, Chelsea a také Arsenal. Žádné nabídky ale německému klubu finančně nevyhovovaly, jelikož za Rosického vyplatil Spartě 29 milionů liber. I sám Rosický nechtěl v Dortmundu zůstat.

    Přestup Rosického se tak stal evergreenem každého přestupního období. V létě 2006 už media mluvila o Rosově přestupu do Athletica Madrid jako o hotové věci, ale z ničeho nic si Rosický třásl rukou s Arsenem Wengerem a 23.května 2006 ho z Dortmundu vykoupil Arsenal Londýn. Na svém dresu nosí číslo 7, které zdědil po Robertu Piresovi, který přestoupil do Villarrealu. Podle vlastních slov je Arsenal pro Rosického to nejlepší, co ho mohlo potkat, jelikož je proslulý prací s talentovanými hráči. Za Dortmund odehrál víc jak 150 bundesligových zápasů a 23 zápasů v Lize mistrů a Poháru UEFA.

    Od mládí prošel Rosický snad všemi reprezentačními výběry, počínaje startem za patnáctileté 29. srpna 1995. Čtyři dny po devatenáctých narozeninách poprvé nastoupil za jednadvacítku a po dvou zápasech už se stěhoval do A-týmu, kde svůj reprezentační debut zažil v roce 2000, kdy nastoupil proti reprezentaci Irska. Svou zemi reprezentoval na Euru 2000 v Belgii a Nizozemsku, odkud si odvezl jako benjamínek nedocenitelné zkušenosti. V nepovedené kvalifikaci MS 2002 už patřil k oporám týmu. Na Euru 2004 v Portugalsku získal bronz a pomohl České republice kvalifikovat se na MS 2006 v Německu.

    Rosický v kvalifikaci zářil, zaznamenal několik důležitých branek a zásoboval Milana Baroše a Jana Kollera přesnými centry a přihrávkami, které většinou znamenaly gól v síti soupeře. V baráži o MS 2006 se Česká republika utkala s reprezentací Norska a právě Rosický vstřelil ve druhém utkání v Praze jediný gól zápasu a definitivně poslal Českou republiku na MS, kam se v samostatné historii ještě nekvalifikovala. Na MS 2006 patřil Rosický k našim nejlepším hráčům. V prvním zápase vstřelil 2 góly týmu USA, který nakonec Česká republika vyhrála 3:0, ale v dalším průběhu mistrovství jsme již nevstřelili ani gól a jeli domů již po základní skupině, což byl zřejmě velký neúspěch naší kopané.

    Zatím je svobodný a bezdětný, stránky bulvárních deníků však plní jeho vztah se druhou vicemiss České republiky Radkou Kocurovou. Ve volném čase prý nejraději pracuje s počítačem nebo telefonuje. Starší vůz Opel Astra nahradil supersilným Mercedesem SLK (347 koní - cena v přepočtu 3,06 miliónu korun). Jeho oblíbeným jídlem jsou škubánky a rajská omáčka. Z přezdívek, odvozených většinou od příjmení (Rosa, Rossi, atd.), nápadně vybočuje německá „Schnitzel“, kterou Tomáš podle vlastních slov nesnáší.