Juan Riquelme:
Juan Román Riquelme se narodil 24. června 1978 v argentinském San Fernando, což je provincie Buenos Aires. Vyrůstal v Don Torcuato v deseti členné rodině velmi sužované bídou a chudobou. Byl jeden z milionů chlapců v Argentině, kteří vyrůstali v bídě a fotbal byl jejich koníčkem. Avšak jako jeden z mála se dokázal ve fotbale prosadit.
Působil v mládežnickém celku Argentinos Juniors. Tam ho objevili zástupci dvou argentinských gigantů, Boca Juniors a River Plate, kteří dobře zhodnotili Riquelmeho potenciál. Naskytla se mu příležitost, o které sní v Argentině většina chlapců, vybrat si mezi Bocou Juniors a River Plate.
Rozhodl se pro Bocu Juniors a v roce 1995 tam podepsal profesionální smlouvu. Argentinos Juniors za něj vyinkasoval 800 000 amerických dolarů. O rok později 10. listopadu 1996 si “Romy” odbyl ve věku osmnácti let svůj profesionální debut za Bocu Juniors. Boca v něm zvítězila 2:0 nad Unión de Santa Fe a za dva týdny zaznamenal první gól, když se podílel na vysoké výhře Bocy 6:0 nad Huracán.
Díky svým výkonům se stal pravidelným členem argentinských mládežniských reprezentací se kterými vyhrál mistovství Jižní Ameriky a Mistrovství světa, obojí v roce 1997 pod vedením trenéra José Pekermana.
V roce 2002 po sedmi úspěšných sezonách v Boce Juniors, přestoupil Riquelme za 10 milionů eur do FC Barcelona. Tato nová éra jeho života se ukázala být těžká a znepokojující. Krátce po jeho odchodu z Bocy byl jeho bratr Cristian unesen a Riquelme jednal o jeho vydání. Nakonec musel zaplatit výkupné. V Barceloně nebyl štastný, jelikož dostával málo příležitostí a když už se na hřiště dostal, tak na kraj zálohy, kde se nedokázal přizpůsobit, jelikož jeho pozice vždy byla ve středu zálohy za útočníky. Nezískal si ani oblibu trenéra Louise van Gaala, který o jeho přestupu na Nou Camp prohlásil, že je to politický tah. V Barceloně se nedokázal prosadit a po roce byl poslán na hostování do Villarrealu.
Tam našel volnost a klid od medií. Byl obklopen spoustou hráčů z Jižní Ameriky včetně reprezentačního spoluhráče a kapitána Juana Pabla Sorina. Ve Villarrealu na něj byly kladeny nižší nároky a Romy postupně začal ukazovat o co v Barceloně přišli.
Riquelme je často považován za extrémně nadaného tvůrce hry s vynikající tvořivou vizí a kontrolou míče. Trenér Arsenalu, Arsene Wenger o Riquelmem prohlásil: “on je vždy schopný zpomalovat hru, a čekat na slabý moment bránícího hráče, kdy udeří a dokáže tak rozhodnout zápas”. Riquelme je často považován za rozhodující článek ve hře Villarrealu v La Lize či pohárových utkání. Na konci sezony 2004-05, udělily španělské sportovní noviny Marca Riquelmemu titul Nejumělečtějšího hráče. Díky jeho výkonům a hře pro tým byl nominován na FIFA světového hráče roku 2005. Jelikož chtěl Villarreal Riquelmeho v týmu udržet, vykoupil od Barcelony za 5 milionů eur 75% hráčových práv a pojistil si ho smlouvou na čtyři roky.
V sezoně 2005-06 se Villarreal úspěšně prodíral Ligou mistrů na čemž měl lví podíl i Riquelme. Postoupil ze základní skupiny, kde se utkal s Manchesterem United, OSC Lille a Benficou Lisabon. Postupně se přes skotský Rangers a Inter Milán dostal do semifinále, kde se střetl s Arsenalem. V odvetě na stadionu Villarrealu potřeboval španělský tým vstřelit branku, aby se alespoň prodlužovalo. V 89. minutě po faulu Clischyho na Jose Mari měl jedinečnou možnost ke srovnání z pokutového kopu právě Riquelme, ale neuspěl, a tak Villarreal zůstal za branami finále.
V dubnu 2006 anglické noviny The Daily Mirror informovaly o možném zájmu Manchesteru United o služby Juana Riquelmeho, ale Villarreal na nabídku 10 milionů eur neslyšel.
Když se Argentina stala favority MS 2006, poté co si suveréně vedla v základní skupině, Riquelme byl hlavní důvod. Riquelme byl nejdůležitější část argentinského týmu, která velkou měrou přispěla ke zničení Srbska a Černé Hory 6:0. Vynikajícím způsobem si počínal na středu zálohy a vytvořil páteř týmu. Zahrával veškeré standartní situace a svými přihrávkami vytvářel palebné pozice pro útočníky. Ve čtvrtfinále byla Argentina vyřazena domácím Německem. Po základní hrací bobě a po prodloužení zápas skončil 1:1 a na řadu přišly pokutové kopy, ve kterých se lépe vedlo Německu. Na reprezentačním kontě má dosud 37 zápasů, ve kterých zaznamenal 8 gólů.
